2011年 09月 6日 火曜日 18:54
vzdycky jsem chtela mit noviny! nebo ne? no. kazdopadne si predstavuju, ze tohle vznika v nejakem pravidelnem intervalu, treba jednou tydne, a pisu sem nejaky aktualni hudebni tipy a objevy (ne nutne aktualni v roce 2011 a mozna ne nutne hudebni), na ktery porad nekde narazim, ale nemam cas (ech) o nich psat jinam. v idealnim pripade prilozim mixtape, ale to uz neslibuju. teda ja jako neslibuju nic, raci uz.
1
abych celymu pocinu dala jasnej a zretelnej smer, prvnim doporucenim je nova deska, haha, 16 Horsepower! teda neni nova. je to dvoudiskova kompilace, ktera mela co vim vyjit uz nekdy v lednu. jmenuje se to Yours Truly a nazev je to dost poplatnej. prvni disk je vyberovka tzv. nejvetsich hitu, ktery vybrali fanousci skrze nejakej dotaznik (kteryho jsem se neucastnila, ale stejne bych hlasovala pro Strawfoot, Clogger, Hutterite Mile, Black Soul Choir, American Wheeze a For Heaven's Sake, ktery tam jsou), ale co hlavne, je tam druhy cedo s trinacti dalsima pisnickama - becka, dema, covery, jine verze, ktere jsou udajne "hard to find". to nevim, ale je to teda fakt bozi. za vsechny Fire Spirit, predelavka od Gun Club, kde Edwardse doprovazi Noir Désir (a je to strasne, strasne poznat). sezeru svuj klobouk, jestli tohle neni jeden z nejlepsich coveru vsech dob. Yours Truly vyjde i na vinylu a ten motiv prebalu si necham vytetovat jeste do konce tohoto roku. jako fakt.
2
ontopic, obe zmineny kapely nejsou vubec k zahozeni, ackoliv nepravem opomijeny nebo zapomenuty. kdo cte tenhle zurnal od jeho pocatku, uz to vi, ale. The Gun Club byli respektovanou a jak se to rika: vlivnou blues punkovou kapelou, ktera se od zacatku 80. let stridave schazela a rozchazela, az se v roce 1996 rozesla uplne, protoze zemrel frontman Jeffrey Lee Pierce. natocili par skvelejch desek, berte debut Fire of Love (1981), tam je to vsechno. jak rika Jack White: "Sex Beat, She's Like Heroin to Me, For the Love of Ivy… why are these songs not taught in schools?"
3
pohnutou historii maji i Francouzi Noir Désir, i kdyz tam je to trochu slozitejsi a dokazu si predstavit, ze kdyz to vezmu v jedny vete, jejich popularite moc nepomuzu. zpevak a kytarista Bertrand Cantat totiz skoncil v roce 2003 ve vezeni pote, co zmlatil svoji pritelkyni a ona nasledkem toho zemrela. pustili ho v roce 2007. Noir Désir se (definitivne a nevratne az vloni) rozpadli a nechali za sebou sest desek. zadna z nich nebyla slaba, nejradsi mam Tostaky (1992).
4
hezkej objev z poslednich tejdnu jsou My Jerusalem. tweetoval o nich spoonman, ale nejakym posranym svabachem se spoustou gramatickejch chyb, tak jsem byla obezretna. jejich debut Gone for Good vysel vloni na podzim, ale vic informaci jsem az do chvile, kdy jsem otvirak tyhle desky poustela minuly tyden v radiu, nemela. je to cely dost super, zni to trochu jako Arcade Fire, coz je zajimavy, jelikoz RK Faya nemam moc rada. ale jako co je na tom nejlepsi, jo? maji tam trubku! no to taky (a cello a housle a dobry texty), ale hlavne jsem si teda zjistovala, co jsou zac. myslela jsem, ze je to nejaky "mlady nadejny indiebleble", ale vono hovno. jsou tam Jeff Klein a Dave Rosser z Twilight Singers (!) a pak nejaky lidi z Polyphonic Spree, Great Northern a Bishop Allen. takytyvole! to kdybych vedela, uz je posloucham davnicko. chtela jsem si koupit to jejich prvni EP, ale Amazon se chova jak pica, takze nemam, ale zase mam solovou tvorbu Jeffa Kleina a to je teda dost super. vic lo-fi, trochu mi to pripomina solovky Calvina Johnsona, zpevaka Beat Happening, nebo becka a rarity Becka. neco vydal letos na jare, neco uz predtim, muzete i zadara i za penize stahnout na http://downloads.thejeffklein.com a je to hezky.
5
dalsi dobry zpravy jsou, ze Tom Waits vyda v rijnu novou desku a jesli bude takova jako singl Bad As Me (jmenuje se tak, tak mohla by), bude to deska podzimu. jak je Waitsovym dobrym zvykem, prisel s celkem srandovni tiskovkou (k videni tady: www.youtube.com/watch?v=qeTja7JXK9A), bez zajimavosti nezustane, ze artwork novyho Tomasova alba totally looks like obal desky Dare to Ride the Heliocraft od Trigger Effect.
http://a2.mzstatic.com/us/r30/Music/2c/1b/bc/mzi.vbkdntdo.170x170-75.jpg http://triggereffect.ca/sites/default/files/imagecache/views_album/heliocraft.JPG
6
a nakonec, abysme se z toho napoprvy uplne nezblaznili, mam neco, s cim v prubehu casu budu otravovat cim dal casteji. neco, co neni ani metal, ani country. elektronika a soucasna vazna hudba. bez prdele. muj soucasny ex muz, se kterym bydlim, je blazen do baroka a takovejch ruznejch fidlalu. tak daleko zatim nejdu, ale je fakt, ze se mi pootevrely vratka do dost zajimavy, neprobadany oblasti, se kterou jsem zatim jen koketovala (Arvo Pärt): contemporary classical. kupodivu to nejsou uplny sracky, jak bych bejvala odprisahla pred peti lety (no to mozna ne, ale potrebovala jsem nejakej dramatickej kontraoblouk). think Edgard Varese, Maurice Ravel, Iannis Xenakis, Morton Feldman, George Antheil, Conlon Nancarrow. teda nejdriv se v tom musim zacit trochu orientovat, neni to tak jednoduchy a jasny jako pribehy Ferdy Mravence nebo nova vlna britskeho heavy metalu. ale pujde to.
7
no ale tohle je nicmene trochu neco jinyho (vidite? system). Ricardo Villalobos je figurka dostatecne znama i takovym minimal techno ignorantum, jako jsem ja. tenhle chlapek se dal dohromady s Maxem Loderbauerem (Moritz von Oswald Trio, Nsi, Sun Electric, samej experimental a ambient), vykradli nemecky avantgardni label ECM a vytvorili "the most beautiful sound next to silence". to dvojalbum se jmenuje Re: ECM jsou tam sebrane motivy z tvorby Christiana Wallumroda, Louise Sclavise, Paula Motiana nebo zminenyho Arvo Pärta a namontovane na velejemnej (jazz) ambient. otevreny okna at their best.
*
Preaching the Blues #1
www.mediafire.com/?jssw11mj5mc4zh2
1. 16 Horsepower - Fire Spirit
2. Gun Club - Sex Beat
3. Noir Desir - Ici Paris
4. My Jerusalem - Valley of Casualties
5. Jeff Klein - I Just Want My Fucking Life Back
6. Tom Waits - Bad As Me